Láska sice zahřeje, ale oheň je pořád oheň. - Srdevurské přísloví
Srdevursko
Srdevursko (srdevursky Szívzemérás, elpyjsky Hearhoten), celým jménem Lemenství Srdevurské (srdevursky Jenemen Szívzemérás, elpyjsky Lemanius Hearhoten) je leviská země Haajsteru. Sousedí se čtyřmi zeměmi, jednou z nich je Elpyjské království, největší země Ketrinie, další pak Lonsko, jejich odvěký rival.
Úředním jazykem je Srdevurština, patřící do lifenských jazyků, platí se tu tyrysy (srdevursky törös, kurz: 50 tyrysů = 1 kč). Náboženství je tu Hogánské, znamená víra ve více bohů.
Střídají se zde 2 roční období. Chladnější Oránéské období, ve kterém se dělají ty práce, jako pěsotvání mouzastí, přestavování domu a podobné. Orán (jak se mu také říká) trvá jednu čtvrtinu roku. Zbytek je to teplejší období, kdy se všichni veselí a užívají si, že žijí. Toto období se nazívá Máránské.
Srudevursko je rozděleno do pěti krajů. Kraje se od sebe liší barvami znaků, kroji, nebo také barvami piv. Na obrázku níže je vidět Srdevursko a jeho kraje.
Alésérský kraj (Ájérés makyé) - žlutá barva. Toto je nejsevernější místo na Ketrinii, ale vůbec to tak nevypadá. Je tu stejně teplo, jako v celém Srdevursku, jediný problém je moře. Vodu Srdevurčané mají v lásce a kvůli moři sem turisté rozhodně nejezdí. Moře je za tlustou stěnou, která nepropustí nic.
Ničánský kraj (Nicásemmie mekyé) - světle oranžová barva. Tady, v jeho ermeneské části se nachází hlavní město Srdevurska, město Kórisálás. Nečekejte ale žádné velkoměsto. Několik obchůdků pro turisty, hospody, kostel a obytné části. K turistům se Srdevurčené chodají pohostině, nechávají je namalovat si kousek kostela, který navštívili a jejich podpis, vzor, nebo jiná kresba zůstane na kostele už navždy.
Géránský kraj (Géráné mekyé) - tmavě oranžová barva. V tomto kraji, asi ve středu, se nachází Lemenský palác, sídlo Lemenky Srdevurska, Čóny. Kolem paláce jsou malé vesničky, do kterých si vládkyně občas zajede. Místní si šeptají, že tu má mladá Lemenka nápadníka. Kdo to je, to ví jen oni. A vládkyně. Lidé si samozřejmě přejí, aby se Čóna vdala. Nechtějí na trůnu její sestru, rozpustilou Erésu, která se podle nich hodí spíše ke koním. Ze všech královských dětí je Čóna nejoblíbenější a podle místních i ta nejlepší vládkyně.
Silánévanský kraj (Tejesítmény makyé) - červená barva. V tomto kraji je snad nejlepší úroda papriček i mouzastí. Z Čérešénského okrsku se rozváží do celém Srdevursku. Pro obyvatele Áremány, nejlevištějšího města, je Čérešénské pivo, které se vyrábí z mouzastí, velká vzácnost a mají ho moc rádi. Chutí je mnohem sladší, než ono žluté pivo, které se vyrábí v Áremáně.
Kórčánský kraj (Korićani mekyé) - hnědá barva. Největší turistické středisko nabízí tento kraj, částečně proto, že je nejvíce v nitrozemí. Jsou tu turistické atrakce a možnost pro turisty udělat si vlastní Mancu (ale jen částečně! Její přesnou recepturu znají jen Srdevuři!), pomoct s pěstováním mouzastí, nakreslit si dům, projet se na tygrovi, či lvovi, nebo si vyzkoušet srdevurský kroj.
Populace
Na velikost země tam žije poměrně málo obyvatel (kolem 90 000 000) . Možná je to pro jejich odhodlanost ochočit každého divokého lva, nebo kvůli tomu, že jiní lidé, než s mocí ohně tu nežijí.
Lidé
Zde najdete základní znaky, jak poznáte Srdevury.
(Srdevur, bez Srdevura jako pán, bez pána.)
- Ovládají ohnivou moc. Ovládají oheň a nic jiného. Pokud tuto moc někdo neovládá, nevydrží v této zemi déle, jak měsíc. Je tam prostě příliš horko. Pokud ve vás ale plápolá jen malý planímek, ať už moc čarodějná, či krevní spojení, tahle země vás přitáhne.
- Jejich vlasy mají jen určitou barvu. Jejich vlasy mají jen a pouza tyto barvy: Bílá, odstíny žluté, oranžové, rudé a hnědé.
- Jsou vlastenečtí. neradi se učí novým jazykům. Proto se v Srudevursku jen na málo místech domluvíte Elpyjsky, většina národa umí jen rodný jazyk a nehodlají mluvit jiným jazykem:
- Na introverta narazíte jen těžko. Drtivá většina národa jsou extroverti, celých 98%. Pouhé 2 procenta jsou introverti. A i to malé procento se zmenšuje.
- Neschopnost uznat vlastní chybu. Přesuneme se k těm špatným vlastnostem Srdevurů. Jedna z toho je, že jsou jako národ docela nesjednocení. Každý si stojí za svým a nehodlá ustoupit, tak jsou rvačky docela běžnou záležitostí. Ani Čóna s tím nic neudělá.
- Neumí bojovat. Proč si myslíte, že se Čóna snažila co nejdříve zastavit válku se sousedy? Srdevursko prohrává. Válečníci neumí bojovat. I když by chtěli. A moc.
Zvířata
V této zemi nežijí žádné malé zvířátka, jako morčata, králíci, nebo kočky. Žijí tu jen velké bestie. Pojďme si o nich něco říct.
- Lvi. V Srdevursku existuje celkově 13 druhů lvů. Jsou to: Lev Bílý, Lev Rudý, Lev Kruhový, Ef Zlatý, Ef Rychlonohý, Ef Kostnatý, Oroszján Vousatý, Oroszján Rudooký, Nőstény Ohnivá, Nőstény Tygří, Nőstény Dlouhosrstá, Nőstény Divoká a Ritka Ájjat. Všechny, až na poslední druh najdete ve volné přírodě, někteří zavítají i k lidským obydlím. Lvi dorůstají i do výšky dvou metrů a dožívají se asi 30 let. (nejdéle žijící druh je Ev Kostnatý, který žije v průměru 50 let) Druhy uvedené nahoře sdělí do skupin, jak je zřejmé, jsou to Lvi, Efi, Oroszjáni, Nőstény a Ritka, která obsahuje pouze onen jeden druh.
- Tygři. Tygři se dělí na 3 druhy, od každého druhu je ještě několik řádů. Jsou to: Tigris, Apáme a Macska. Tigris se dělí na Tigris Bělohlavý a Tigris Rudosrstý, Apáme Pruhovaný a Apáme Tigrisový a Macska Srdevurská, Macska Rudosrstá, Macska Rychlonohá a Macska Zlatosrstá.
- Heny. Hena pojídá otravné mouchy, kterých je kvůli horku v Srdevursku mnoho. Druhy Heny jsou: Hena Psí a Hena Kočkovitá. Jsou to přirození nepřátelé, jako je u nás gepard a antilopa. Proto jsou v Srdevursku Heny Kočkovité chráněné zvířata.
Pokud by jste se chtěli stát Srdevurem, přiženit se do této země, občanství zde získá až vaše dítě. Jinak řečeno, vy Srdevur nebudete, jen vaše dítě, které tam bude žít.
Vlajka Srdevurska
Hnědá - Půda. Uctívají mnoho bohů, proto uctívají i zemi a její úrodnost, která rodí jen a pouze jejich plody. Zkuste si do země nasadit okurku.
Rudá - Papričky. Jsou jejich největší chloubou. S radostí vám nějakou dají ochutnat.
Oranžová - Manca v kvasu. Manca jako národní pití mnoha barev přecemusí být na vlajce!
Žlutá - Světlo. Světlo je drahým přítelem Srdevurska a bez něj by byli jeho obyvatelé naprosto bezmocní.
Bílá - Svoboda. Tato barva tam přibyla v roce 1487, kdy země získala svobodu od Elpyje.
Architektura
Srdevuři si příliž nelámou hlavu se stavěním super moderních vil. Své domy uplácávají z bláta a někdy, pokud je to opravdu bohatý člověk, má dům ze dřeva. Co je ale hlavním poznávacím bodem pro srdevurské domečky jsou černě malované vzory po celém domě zvenčí. Srdevuři nenávidí chlad a tak se snaží těmito vzory nalákat světlo a teplo do domu.
Lementský palác je postaven z bílé hlíny a pomalován těmi nejkrásnějšími černými vzory, které by jste v této zemi našli. Velkolepá stavba se nachází v Géránském kraji.
Hlína má v Srdevursku velké využití. Neumět s hlínou je skoro jako být negranotný. Vyrábí se z toho téměř všechno - od domů, přes nábyek až po pomůcky do kuchyně. Jsou v tom opravdu mistry a zručnost v rukou mají v genech.
Kultura
Srdevuři milují tanec a je o něm také hymna této země. Je to pro ně skvělá zábava a dokáží tancovat u všeho. Jejich tance mnoho států nechápe, protože jsou příliš rychlé a divoké, pro jiné těžko naučitelné.
Srdevurský ženský kroj se skládá z bílé košile, dvou bílých spodniček, černé vesty s květinami (každý kraj má své), sukně, její barva záleží na kraji. Alésérský kraj má žlutou, Ničánský světle oranžovou, jako na obrázku, Géránský tmavě oranžovou, Silánévanský červenou a Kórčánský hnědou. Dále je to šáteček, ten je vždy červený, pásek, barva také podle krajů, bílý šátek s rudými vzory květin, černé, nebo šedé punčocháče, černé boty a velké náušnice, tvar je podle krajů. Na obrázku se nachází kroj Ničánský. Co se týče vlasů, musejí je mít dívky zapletené do copů, když tancují. Pokud tak nemají, nemohou se účastnit žádných akcí.
Mužský kroj je složen z bílé košile, černé vesty s květinami, rozlišeno podle krajů, kalhoty s černými vzory, barvy platí stejně jako u ženských sukní, hnědý šátek kolem krku a černé boty. Na hlavě má muž černý klobouk s několila pentlemi barev vlajky.
Jín (Kín) - Tento tanec je velmi náročný. Spoléhá se při tom na partnera, který musí být dostatečně silný, aby partnerku uzvedl, vyhodil do vzduchu, nebo ji unést na rukou. Partnerka musí být pružná a lehká, jinak s ní nikdo tancovat chtít nebude. A to je u Srdevurčenů potupa.
Melka (Mejika) - Při tomto tanci závisí hodně na pohybu nohou. Díky skvělé kondici většiny Srdevurů ji však mohou tancovat i staří lidé, kterým ještě nohy slouží.
Srdevurská kuchyně
Srdevursko má svou speciální kuchyni, protože kvůli nedostatku potravin jako mléko, nebo vajíčka se naučili žít z něčeho, co potřebuje přesně tu půdu, jakou mají.
Ke kuchyni této země patří také neodmyslitelně papričky, pálivé dlouhé papriky, které jsou vyobrazeny na erbu společně s Mancou.
Ty rostou na obrovských suchých pláních, na kterých se jim skvěle daří. Srdevurčané tvrdí, že papričky jim zlepšují kouzelnou moc. Také milují papričky v těstíčku. Je to jejich nejslavnější jídlo, které se po mnoha zemích dělá jako méně pálivé.
Čemu se v Srdevursku opravdu daří, jsou tak zvané mouzasti. Sází se v Oránéském období, aby mohly v tom teplejším období kvést. Jejich semínka (bílé šišky) se nasadí do země a zaleje se krví Heny Psí. Čím více krve, tím chutnější plody. Připadá vám to kruté? Tak dobře. Tato krev je obětována bohům. A když si dáte na oběd kuře, na Vánoce kapra, nebo slavnostní kačenu, nepřijde vám to kruté, že jíte zvířátko, za které truchlí jeho přátelé?
Mouzast roste asi půl roku, kdy se z ní stává koule podobná pomerančům. Když dozraje, má zlatavou, až oranžovou barvu, uvnitř je však lahodně rudá, šťavnatá a sladká.
Z mouzastí se vyrábí slavné srdevurské pití, Manca (vyslovujte prosím stejně), neboli ovocné pivo. Přesnou recepturu si Srdevurčané nechávají pro sebe, ale můžeme znát postup výroby. Nejdříve se zbaví mouzasti slupky. Potom se mě neznámým způsobem rozmačkají a dají ještě s jiným ovocem zkvasit s vodou a tajnými přísadami. Nechá se asi čtyři týdny zkvasit a pak se sleje do sudů a rozváží se po hospodách v okolí. Každý kraj má svůj speciální postup a recepturu. Podle toho se také liší barvy piva.
Mimochodem, z listů mouzastí se vyrábí šilikon, což je něco jako len. Šije se z toho oblečení. Na tuto činost je nejlepší Álésérský kraj. Oblečení odtud se vyváží po celém Srdevursku, občas se objeví i na trzích v jiných zemích.
Vláda
V Srdevursku nemají královny a krále, ale tak zvané Lemenky a Lemeny (v originále Jenem).
Čóna (srdevurky Kína, Elpyjsky Chona) je mladá vládky ně Srdevurska. Stala se jí ve svých 19ti letech, kdy zemřel její starší bratr.
Čóna je druhorozenou dědičkou trůnu. Její bratr, prvorozený Kášer (srdevursky Szökőkút, Elpyjsky Kasher) byl o 12 let starší a svou malou sestru naprosto nesnášel. Když se stal ve svých 28 Lemenem, začal vládnout dosti drsně na tamější poměry. Rozpoutal válku se sousední zemí, která trvala tři roky. Čóna za tu dobu strávila většinu času mezi obyvateli Srdevurska a tak se stala mnohem oblíbenější, než její starší bratr, který ve válce nakonec zahynul. Pak tedy měla na trůn největší právo ona. Jako Lemenka uzavřela mír s rozbouřeným sousedem a několik let pomáhala ve válkou poničených krajích. Srdevuři totiž neumí válčit. Proti jejich sousedovi, silnějšímu Lonsku nemají sebemenší šanci, i když se jim to kdysi povedlo, je porazit.
Její otec, zesnulý vládce Máreš (srdevursky Maszk, elpyjsky Maresh) byl divoký a miloval projížďky na lvech a tygrech. S těmito zvířaty si rád zahrával a to se mu jednou stalo osudným. Matka, Liáša (srdevursky Kúszónövény, elpyjsky Lilias) zemřela při porodu jejího nejmladšího sourozence, sestry Erésy (srdevursky Jejjem, elpyjsky Erisa).
Čóna miluje, stejně jako její otec, projížďky na slavných srdevurských lvech a tygrech. Její největší zálibou je však cestovat po zemi a zkoušet si různá řemesla, jako vyrábění piva, sázení mouzastí, jejich sklízení, či malování domů.
Má dlouhé, rudé vlasy a modro-zelené oči. Nosí čelenky a náhrdelníky, nejčastěji dárky od poddaných, většinou dětí. Tetování má na levém rameni a na pravém kotníku.
Kalendář
Podle srdevurského kalendáře má každý den svátek jedna dívka a jeden chlapec. Krom státních svátků, o kterých se dozvíte později. Zde je několik typických srdevurských jmen:
Dívky (+význam jména) :
Ádáné [Ádáné] - Zářivá
Ovarcsa [Ovarča] - Velký požár
Nakazé [Nákážé] - Epidemie
Tajé [TaÍé] - Koruna
Szeana [Šéna] - Vyvolená Bohem
Chlapci:
Omár [Omár] - Políbený Bohem
Hymna Srdevurska
I tato země má svou hymnu. Její originál bohužel nemám, ale její ezezskou verzi vám můžu představit. Hymna se jmenuje Tancuj, tancuj! (originál: Táncojj, táncojj!, elpyjsky Dance, dance!)
Odkaz: https://www.karaoketexty.cz/karaoke/svet-fantazie/hymna-srdevurksa-774370
Srdevurština
Tato řeč je specifická protáhlými slabikami jako ká, sé, rí, nů. Navíc v ní neexistuje písmenko L, nahrazuje ho J, které se v abecedě vyskytuje dvakrát a pokaždé se jinak vyslovuje.
Přehlásky a slabiky
ö - čte se podobně jako ostatní přehláskované o. Jako tvrdé A.
ü - Jako tvrdé Y.
ő - V srdevurštině se používají jako 'dlouhé přehláskované o a u'. Takže je to jako dlouhé tvrdé Á.
ű - podle pravidla výše dlouhé tvrdé Ý.
ĺ - Není to velké dlouhé měkké Í, píše, nebo spíš čte se uprostřed slova. Například jévej (dopis) se čte jako ĺéveĺ. Je to takové otevřené L, psáno jako klasické J. Tedy, rozlišujeme dva případy, například jopp (lepší), kdy se J čte jako klasické J a orozséján (lev), kdy se J čte jako otevřené L, tedy ĺ.
s - Vyslovuje se jako Š.
sz - záleží na tom, jaká samohláska následuje po této slabice. Pokud jde o dlouhou samohlásku (á,é,í,ó,ú), vyslovuje se jako Z. Pokud jde o krátkou samohlásku, vyslovuje se jako Š. Pokud je to na konci slova, čte se to jako Š.
ky - čte se jako Ď.
ny - vyslovuje se jako Ň.
cs - pokud je za tím samohláska, čte se to jako Č, pokud je za tím souhláska, čte se to jako Š.
sy - obvykle jako Š.
É - Obvykle se čte jako í, ale jsou vyjímky, kdy se čte jako klasické é.
Dále nerozlišují ženský a mužský tvar - jako výše Lemenka a Lement, oni řeknou jen Jenem. Nebo třeba přídavná jména. Například krásný, krásná, krásné nerozlišují, mají pouze jeden tvar szápa, szápa, szápa.
Rychlokurz
Srdevursky Výslovnost Ezesky
Málesz! Máléš! Univerzální pozdrav
jinem - men Íínem - men ano - ne
Já matop! Já matop! Dobrý den!
Kiszontlátásra! Kizontlátášra! Nashledanou!
kéres kéreš prosím
küzünö küzüno děkuji
mentuszom mentušom nerozumím
tilos tyloš zákaz
(scelpet) sőm (čelpet) šőm (čepované) pivo
éses - sós éšeš - šóš sladký - slaný
fér fér náměstí
témlop témlop kostel
kijátó - torosy kiĺátó - toroš rozhledna - věž
szájó záĺó hotel
Nádherná
Svobodná
Slunečná
a Hrdá
Taková
Je naše
zemička
kouzelná
Srdce všech
pálivých
paprik a
mouzastí
Povím ti
panáčku
o krásné
mé vlasti
svobodu krásnou si užíváme
u manci
na tygrech krásných my uháníme
ke Slunci
aaaah...
mouzasti se vyhřívají v létu
manca tak chladí, přilož ji k tělu
dům svůj pomaluj krásnými vzory
večer nech práce, jdi do hospody
tancuj, tancuj, neměj pech
co ti jenom stačí dech
tancuj, tancuj, najdi lásku
svalovce, či mladou krásku
tancuj, tancuj, s námi jín
hned zmizí ten temný stín
tancuj, tancuj, s námi melku
pozvi sem i starou selku
svobodu krásnou si užíváme
u manci
na tygrech krásných my uháníme
ke Slunci
aaaah...
mouzasti se vyhřívají v létu
manca tak chladí, přilož ji k tělu
dům svůj pomaluj krásnými vzory
večer nech práce, jdi do hospody
tancuj, tancuj, usměj se
jestli chceš, tak připoj se
tancuj, tancuj, čili jez
vyleť třeba do nebes
tancuj, tancuj, miluj se
otevř oči, prober se
tancuj, tancuj, neválči
copak ti to nestačí
krásná země, to jsme my
na nebi i pod zemí
srdce láskou zaplaví
naše krásné údolí
krásné dívky tancují
kdo se taky připojí?
Srdevursko, srdce mé
dokonalé, kouzelné
svobodu kásnou si užíváme
u manci
na tygrech krásných my uháníme
ke Slunci
aaaah...
mouzasti se vyhřívají v létu
manca tak chladí, přilož ji k tělu
dům svůj pomaluj krásnými vzory
večer nech práce, jdi do hospody
Srdevursko, srdce mé
nadevšechno úžasné
Srdevursko, srdce mé
nadevšchno kouzelné
Srdevursko, srdce mé
nadevšechno nádherné
Srdevursko, srdce mé
nadevšechno...