Rugodonsko

Vítejte v Rugodonsku (Rugodonsky Roterzwerg [Rotacveag], Elpyjsky Ruddymidget [Rjudymidžt]), největší zemi na Raweni. Rugodonsko je druhá největší země Ketrinie. Tato země se dělí na kmeny s náčelníky, kterým velí císař, tzv. Gebieter. Náčelníci jsou potom Chefové. Hlavní město Rugodonska se jmenuje Altbär a sídlí zde Gebieter. Toto hlavní město skýtá 20 milionů obyvatel. Jistě se vám tedy vybaví nějaké super moderní velkoměsto, ale ne, Altbär vypadá nějak takto: 

Co se techniky týče, je Rugodonsko stát velmi zaostalý, ale nezdá se, že by jim to nějak vadilo. Naopak touží po příkrých horách, strmých srázech a divoké a nemilostné fauně a flóře. Ovšem, že by se řídili pravidlem "žij a nech žít" se říct nedá. Rugodonci mají velmi jednoduché smíšení a vládne u nich něco jako patriarchát. Ženy mají být v kuchyni a starat se o pokračování rodu, muži mají vládnout a bojovat. Co se hudby týče, je velmi jednoduchá. Tradiční, skoro až hospodské instrumentální nebo zpívané písně. Nerozlišují světskou a náboženskou hudbu, zpívají to co se jim líbí. Prostá většina muziky je lidová. Toto je rugodonská hymna. Nehledejte v tom žádné metafory, vyobrazení, ani hluboké myšlenky. Co na srdci, to na jazyku. Zabíjení zvířat je oblíbeným tématem tuzemských popěvků.

Dobrou ukázkou instrumentální hudby je například toto, mezi Rugodonci oblíbený "Příběh příběhů". Hudební nástroje, které se tam vyskytují jsou bubínky, flétny, tamburíny, tagroty (podobné houslím, ale mnohem zvučnější a primitivnější) a muhony (něco jako hoboj).

Rugodonské naboženství

Rugodonci jsou polyteisté, čili mají více bohů. Vyobrazují si je pomocí různých sošek a model. Mezi jejich nejuctívanější bohy patří bůžek piva, bůžek války, bůžek jídla a bůžek slunce (něco jako "bohyně" vůbec nepřipadá v úvahu). Mají také ve zvyku uctívat různá zvířata. Mezi nejuctívanější patří medvěd, po kterém je pojmenované i havní město. Taková specialitka Rugodonců - za takového boha bohů považují právě "medvěda starocha", což je velmi mohutný a silný medvěd. Z hlavy mu rostou parohy. Má zobrazovat mužskou sílu, soulad s přírodou, skrz parohy moudrost a skrz hustou srst houževnatost. V Rugodonsku je opravdu velmi vážený a někdy se mu také říká "Otec" (opět, nějaká medvědice se Matkou nazývat nebude). Ale pozor - před každou bitvou se pořádá Lov na Otce. Rugodonci při něm skolí jednoho dospělého jedince - samce - a před střetem sní jeho maso. Barbarské, že? Tvoří mu svatyně a paláce a pak ho prostě žerou. Ovšem nutno podotknout, že Rugodonci zpravidla bitvy vyhrávají a patří mezi nejlepší bojovníky. Málokdo se s nimi dává do křížku. Tak přeci že by...?

Bůh piva - Bierherrscher - Na jeho poctu se pořádá Pivobraní. To bývá pořádáno zpravidla v období říjí jelenů. Bierherrscher bývá zobrazován s dlouhými zlatými vlasy, které mají zobrazovat lesk chmelu. Má tuniku z chmelových semínek a boty z pěny. Ta bývá chybně zaměňována za mrak.

Bůh slunce - Lehrersonne - Na jeho poctu se tančí Sluneční tance, které zpravidla spočívají v točení se a vykopávání nohou do strany. Tančívají se v polodlouhých bílých sukních, červených vestičkách s obrovskými nabíranými rukávy (ženský úbor) a nebo v oranžových pumpkách nad kolena s  podkolenkami, bílou košilí, oranžovými šlemi a pásém a žluté čepce s rudým pírkem (mužská verze). 

Bůh jídla - Essenkönig -  Tomuto bůžku se děkuje před každým jídlem. V každé domácnosti by měla být alespoň jedna figurka. Nejrozšířenější bůh, který nechybí v žádné z roličných Rugodonských kultur. Bůh má dlouhé vousy, skrz které mu rostou těstoviny. Vlasy má mastné od šťávy z masa a jeho atributem je nůž. 

Bůh války - Hauptkrieg - k tomuto bohu se rugodonci nemodlí, pouze mu čas od času obětují maso z Otce, nebo nějakou zbraň z drahého kovu. Jeho podoba není určená, ale ví se, že je na koni, v jedné ruce má lebku a v druhé zlato.

Jazyk

V Rugodonsku jsou různá nářečí, záleží na oblasti (viz. níže). Jsou ale taková základní pravidla ohledně čtení.
R - Když je na začátku slabiky, je chrčivé. Když jinde, mění se v "a"
ie - í
ei - aj
eu / äu - oj
e - mečivé "é"
ä - e
ü - y s našpulenými rty
ö - e s rty do o
h - na začátku slova se čte, pak nikoliv
s - z
z - c
ss - s
ß  - s
v - f
w - v
sch - š
tion - cion
ng - "nosové n", tak jako třeba ve slově banka, Hanka...
Na p, t a k jsou přídechy.

Rugodonština je nezpěvná, což znamená, že valná většina textů k písním nezní příliš elegantně, melodicky. Zároveň zní jazyk už sám o sobě velmi agresivně a tak se nestává příliš oblíbeným. Dost slov je skládaný, například "Hausaufgabe". To jsou celkem čtyři slova:
Haus - dům
Auf - (předložka) na
Gabe - úkol
"Úkol na doma" - domácí úkol.

Základní věty

Ich bin... - Já jsem...
            + Jessica - Já jsem Jessica
            + zehn Jahre alt - Já jsem deset let starý.

Mein Hobby ist... - Můj koníček je...

Ich mag... - Mám rád/a...
               + ...Mango. - Mám rád/a mango
               + ...tanzen. - Mám rád/a tancování.

Ich ... gern. - Já ...rád
                   + ...tanze... - Já tancuji rád/a
                   + ...lerne.... - Učím se ráda.

Ich wohne in der .... Straße - Bydlím v .... ulici

Ich wohne am ..... Platz - Bydlím na ...... Náměstí

Pozor - u podstatných jmen se píší VELKÁ písmena.

Nyní názorná ukázka:

Geografie

Rugodonsko se dělí na čtyři nejvýznamější celky a to (řazeno dle velikosti) Liechtenhorg, Zwiesch, Morgenreich a největší Schweigtland. A přestože je  Rugodonsko považováno za centralizovaný stát (všude je takto uváděno), jedná se o mnoho propojených kmenů s rozličnou kulturou, božstvem a tradicí. I přestože jsou jinak Rugodonci výbojný, divoký a nepříliš civilizovaný stát, kmeny dokáží poměrně loajálně sloužit svým Chefům a ti posléze Gebieterovi. Zde je rozvrženo Rugodonské území spolu s nejvýznamějšími městy a sídly Chefů (hlavní tábořiště):

Morgenreich - Říše úsvitu - Toto území se proslulé mořeplavectvím. Právě jemu se podařilo vytvořit kolonie v Srdevursku a ovládnout tak více než jeho polovinu. Mésto vyznačené na mapě je poměrně na severu a je vmitrozemní. Je to největší město v této oblasti a nejvíce obchodně proslulé. Trénují se v něm vojenské jednotky. Je to jediné místo v Rugodonsku, které takovouto možnost má. Jmenuje se Geigeburg. Název se nepřekládá.

Zwiesch - Tiklotsko - Nejklidnější část Rugodonska. Je proslulé svou velkou zalidněností a chmelovými plantážemi. Je zároveň také nejbohatší, protože se zde těží drahé kovy, které se rozesílají do celého Raweni. Městečko se jmenuje Kleinkönig - ezezsky Druhý král. Když už se rozhodne nějaký cizinec do Rugodonska zabloudit, pravděpodobně půjde právě tam. Ubytování bude asi nejvlídnější.

Liechtenhorg - Malinká zemička, která mnohdy bývá opomínána. Tato oblast je pokryta hustými lesy a její obyvatelé jsou velmi divocí. Je zde také největší výskyt zvířat a v tomto místě převládají bůžkové lesa, fauny a počasí. Ať se to na mapě nemusí zdát, kmenů je zde mnoho, ale nejsou moc významné pro chod země. Město se jmenuje Krone. Ezezsky se říká "Korunní město" , ale mnoho se toho o něm neví. Nejmenuje se tak kvůli tomu, že by zde bývala korunovace Gebietera nebo něco takového, to vůbec. Jde o mohutné a velmi špičatété hory, na kterých se rozléhá toto městečko.

Schweigtland - Mlčící země - Název klame, tato země vůbec není nenápadná. Naopak, je ze všech nejprůbojnější a díky její iniciativě (nebo spíše díky iniciativě momentálního Gebietera) dobývá pro Rugodonsko větší a větší území. Výboje tohoto útvaru jsou postrachem všech okolních států. Hlavní a vnitrozemské město se nazývá Altbär, po již mnohokrát zmiňovaném medvědu. Dost důležité je také pobřežní přístavní městečko Angler - rybář. Zde je proslulý, logicky rybolov a také je to důležitá obchodní spojka. 

Nyní různé mapy...

Hieraerchie

1. Gebieter   Císař se neomezenou mocí. Absolutistický vládce. Přebývá v tvrzi v Altbäru. Momentální vládce se nazývá Fridrich VII.

2. Generál
Velí vojsku, stará se o dostatek munice, kyjů, kuší, nožů... také jídla. Je zároveň císařovi politickým rádcem.

3. Chef
Velí svému kmeni. Stará se o obětiny. Má na starost svůj tábor. Nejznámější je chef Alfons Zelený, který se jen se svým malým kmenem postavila Imaginarincům a vyhrál.

4. Sládek
Sládci jsou velmi uznávanou vrstvou společnosti, neexistují šlechtici, zastávají je právě sládci. Když sládek umí dobré pivo, může být Gebieterem pozvednut i nad generála. Sládek výjimečně může být i žena, ale po svém boku musí mít muže.

5. Bojovník
Ten, kdo to umí jak s kyjem, tak se sekerou, mečem, kuší, nožem, má vlastního koně a zbroj, stává se automaticky bojovníkem. Je povinnen účastnit se bitev, ale nemusí odvádět daň z vypěstovaného.

6. Zemědělec
Nejobyčejnější článek národa. Žije si, veselí se v hospodách, smutní při nájezdech... tento post neskýtá žádné výrazné výhody ani nevýhody.

Nejvýznamější Gebieter - Otta V. - Otta pátý, řečený Medvědí (výše na obrázku), získal pro Rugodonskou více než polovinu momentálního území. Úspěchem je také že jeho potomci dokázali tento stav udržet a ješte ho rozšiřovat, to se stává velmi zřídka kdy.  Sám se útoků zůčastňoval. To by nebylo nic proti ničemu, je to v Rugodonsku poměrně časté, že císařové vedou svůj lid i do boje. Otta byl ale ze všech bojovníků nejkrutější a nejnáruživější. Osobně zakládal trenerskou školu v Geigenborgu. O jeho osobním životě se toho moc neví. Se svou ženou neměl moc dobrý vztah a nakonec ji poslal do vězení, protože mu přišlo, že se mu příliš míchá do politiky. Její jméno bylo Emilia a na svět přivedla tři syny, Ottu (později Šestého), Richarda a Adalberta. Otta Medvědí si samozřejmě oblíbil Ottu Juniora a tak do něj vložil veškerý svůj otcovský čas. Vyplatilo se mu to. Jeho poslední slova, než zemřel, byla právě k němu. "Poslouchej synu, dnes zemřu a ty se dnes staneš Gebieterem. Udrž mé impérium naživu a pak ho nech vzkvétat. Budeš dobrým císařem. Do boje mě nedoprovázej."
Potom si prý nandal helmu a přidal se k jednotkám, které mířily do bitvy. S nikým slova nepromluvil. Tentokrát se rval ještě zuřivěji, než kdy dřív. Ve chvíli, kdy chtěl utnout nepříteli hlavu, našel si ho zbloudilý šíp. Nikdo nevěděl, jak si sám dokázal předpovědět smrt, ale hlavní bylo, že Otta Junior si vzal jeho slova k srdci a rok krize nenechal hranice ani o krok ustoupit. Po roce země začala opět vzkvétat, ovšem ne tolik, jako za železné vlády Otty Medvědího. A už nikdy.

Nejvýznamější sládek - ...byla kupodivu sládková (výše na obrázku) a jmenovala se Isabella. Se svým mužem založila tzv. "Národní pivovar" v Altbäru. Je tamější dominantou a na svou kulturu velmi pokročilý. Proč do dějin ale vstoupila zrovna sládková? Říká se, že když ovdověla (bylo jí 35) začala dávat do piva svou zahořklost kterou si každý vyložil podle sebe a tak sedla opravdu každému. Samozřejmě to bylo trochu jinak. Den po manželově smrti se Isabelle zdál sen. Bierherrscher v něm tančil na Dračím vršku, kopce nedaleko domu sládkové. Potom si třikrát dupl a na kopci se objevily chmelnice. Potom dupnul znovu a v ten moment se Isabella probudila. Poslední kožešiny (v Rugodonsku se neplatí penězi, ale kožešinami nebo drahými kovy, prostě tím, co může daná oblast nabídnout) a pozůstatky z jejich pivního jmění věnovala do založení chmelnice na Dračím vršku. Nebyla za své rozhodnutí odsuzována, jak by se mohlo zdát přeci jen v této zemi se přikládá znamením, snům a symbolům velký význam. A opravdu, chmelu se dařilo a o rok později už byla sládková vynášena za své pivo do nebe. Na Draím vrchu byla opravdu výživná a vhodná půda která dodávala chmelu tu "správnost". Mnoho sládků od ní chtělo plantáž na Dračáku koupit, ona se ale té chmelnice držela zuby nehty a až po její smrti se vlastník vystřídal a stal se jím její syn. Na Dračím vršku jsou chmelnice doteď a stále náleží Národnímu pivovaru.

Národní znaky

Hymna: Jelen

Nehledejte v tom žádné metafory, vyobrazení, ani hluboké myšlenky. Co na srdci, to na jazyku. Zabíjení zvířat je oblíbeným tématem tuzemských popěvků.

Na jaře se vrací od podzima listí,
mraky místo ptáků krouží nad Závistí,
kdyby jsi se někdy ke mně chtěla vrátit,
nesměla bys, lásko, moje srdce ztratit.

Zabil jsem v lese jelena,
bez nenávisti, bez jména,
když přišel dolů k řece pít,
krev teče do vody, v srdci klid.

Voda teče k moři, po kamenech skáče,
jednou hráze boří, jindy tiše pláče,
někdy mám ten pocit,i když roky plynou,
že vidím tvůj odraz, dole pod hladinou.

Zabil jsem v lese jelena,
bez nenávisti, bez jména,
když přišel dolů k řece pít,
krev teče do vody, v srdci klid.

Na jaře se vrací listí od podzima,
čas se někam ztrácí, brzo bude zima,
svět přikryje ticho, tečka za příběhem,
kdo pozná, čí kosti zapadaly sněhem.

Zabil jsem v lese jelena,
bez nenávisti, bez jména,
když přišel dolů k řece pít,
krev teče do vody, v srdci klid.

Zabil jsem v lese jelena,
bez nenávisti, bez jména,
když přišel dolů k řece pít,
krev teče do vody, v srdci klid.