Krása bez dobra je jako zakžený ořech. Z venku je hezký. - Nietworské přísloví
Nietwork
Nietwork (celým názvem Země Nietworské Modři; v imaginarijštině Zemlya Siniy Nietworskyy ; v eplyjštině Country of Orilnium Blue) je země Ermenes-juského Raweni. Říká se mu taky Mladší bratříček Imaginarie. Sousedí se zmíněnou Imaginarií, Niberií a dalšími dvěma zeměmi. Jejich měna je také velmi krásná. Mají, rozdílně od Velkého bratříčka, skleněnky. Jsou to křišťálové placičky ražené poze v Oldii. Padělat je, je prakticky nemožné.
Nejvyšší pohoří nese název Podsněžník (Podsnezhnik). Nejvyšší hora Očky (Ochki) má 8247 metrů. Další pohoří, nejvíc Ermenesky je Ruboška (Rubashka). Nížiny jsou kolem hranic. Zalesněné jsou též některé hranice, rozlišují se listnaté a jehličnaté lesy. Nachází se tu i pár velkých řek.
Hlavním městem je Komaniš. Je také největším městem a na mapce níže se nachází nejvíc na Levisu. Toto hlavní město zde nastavili Imaginarijci, kteří celou zemi v minulosti ovládali. Jenže Nietworčané ho jako své hlavní město neberou. Je v něm spoustu budov, je také nejmodernější. Možná právě to se jim nelíbí.
Mnohem krásnější a oblíbenější je druhé největší město Forpět, také se nacházející v Leviském Nietworku. K němu se také váže legenda o založení této země, ale o tom později. Všechny domy jsou postaveny ze dřeva. Kupodivu tu požáry nejsou. Poslední tu byl...vlastně nikdy nebyl.
Dalším velkým městem je Rotom, také v Levisu. Je to významné turistické středisko a pokud se někdy dostanete do Nietworku, dostanete se právě tam. Jedno z těch významějších měst je taky Oldia, která se nachází v Ermeneském Nietworku. Je to významné kovářské město a razí se zde mince.
Legenda o založení Nietworku se táhne daleko, daleko do minulosti. Před dávnými časy se Paní Zima projížděla přes krajinu Raweni. V Imaginarii se zastavila, aby načerpala síly. Jenže tam ji přepadli lapkové za zabili její koně a doprovod. Zima se tak naštvala, že uvrhla na celou budoucí Imaginarii věčnou, krutou, chladnou zimu. Pak se uchýlila do Nietworku, tehdy malinké země Forpětska, kde ji uvítali velmi mile a přátelsky. Nechali ji tam několik dní přespat v tom nejluxusnějším sídle, sehnali jí nový kočár a několik mužů se dobrovolně přihlásilo, že pojede s ní do jejího království. Zima se jim za to odvděčila krásnou krajinou, bohatými nerostnými doly, ochranou celé země před zločiny a válkou. Oficiálně je zvolena jejich královnou ona, jenže je to mýtická postava...
Pokud máte rádi šperky, měli byste sem určitě zavítat. Je to šperková velmoc díky těm nejrůznějším nerostům, které nikde jinde na Ketrinii nejsou. Všechny šperky, od malinkatých prstýnků až po honosné koruny, vyrábí ručně, bez jakýkoliv strojů. Stroje větší než 1x1x1 metr krychlový jsou v Nietworku zakázané, kvůli ovzduší. Obyvatelé nechtějí míz znečištěn zvduch, jak kvůli nim, tak to škodí právě nerostům.
Ukázka nietworských šperků
Nietworský kroj nese na sobě národní barvy - černou, bílou a modrou. Jsou bohatě zdobené a mají rukavice - kvůli zimě.
Na hlavě má dívka i muž korunu. Děti mají malou, jak vyrostou, dostávají větší, s modrými a bílými pentlemi, jako je na obrázku. Vdané ženy mají honosnou, velkou, s modrými drahokamy. Na stáří mají korunku opět malou, s modrými a bílými pentlemi.
Vlasy jsou volně spuštěné, nebo zapletené v copu. Momentální móda v Nietworku upřednostňuje dlouhé vlasy před krátkými. Muži by měli mít vlasy krátké.
Dále zdobí kroj bílý plášť a bílo-modré rukavice. Jsou kvůli chladu.
Samotné šaty jsou černé s mílomodrým lemováním a vestou s mnoha brožemi a šperky - to značí bohatství státu. A také je to u srdce.
Pásek bývá většinou modrý. Na něj jsou zavěšené erby jednotlivých vesnic. Nietwork jako takový nemá svůj vlastní erb, pouze vlajku.
Ve vlajce hrají na pozadí dvě barvy, černá a bílá. V popředí je diamant, který simbolizuje jak veliké nerostné bohatství, tak čistotu státu. Je totiž pravdou, že se tato země nikdy nepustila s nikým do války, její území nebylo válkou zničené a sami její obyvatelé jsou velmi milí.
Barvy trikolory jsou:
Trikolora
Nietwork spoustu věcí nemá. Ne, že by nebyli soběstační a sami o sobě netvrdili, že jim nic nechybí. Krom toho, že nemají erb ani vlastní hymnu nemají také vládce. Zatím co v jiných zemích by panovalo bezvládí a chaos, boje o moc, tady jsou všichni spokojení.
Oficiálně je totiž královnou Nietworku již zmiňovaná Paní Zima. Nietworčané věří, že nad nimi stále bdí a vládne jim. Nikdo jim to nevymluvá, země opravdu jen vzkvétá.
Nietwork je takto ojedinělá země. Pro státní zřízení se užívá termín Bezhutsarství (v imaginarijštině Bezhutsarstviye).
Hymnou Nietworku se stala krásná jemná písnička "Sněží" kterou složil známý skladatel Yuri Petrochov a poprvé ji mohli Nietworčané slyšet v roce 1314 (m.č.) od zpěvačky Poliny. Její původní význam dodnes není znám. Je totiž úplně jiná, než všechny ostatní Nietworské písničky. Je z ní cítit chlad, nadvláda Imaginarie nad touto zemí.
Zpěvačka Polina byla nadanou pěvkyní, zpívala také v opeře a hrála v divadle. Byla také jednou z milenek Yuriho Petrochova. Původně se píseň Sněží, kterou nazpívala příliš neuchytila. Až po její smrti se stala uznávanou písní, oficiální hymnou se stala až o 200 let později, v roce 1548.
Yuri Petrochov se narodil v jedné z vyšších vrstev a od mládí mu bylo dopřáváno velkého vzdělání a nejrůznějších aktivit. Skvěle si vedl v šermování, zpěvu, hrál na klavír, housle a flétnu. Od malička to byl však skromný a často chodil za dětmi do sirotčince, kam nosil hračky, knihy, občas tam děti i něco učil. Nikdy si nenašel žádnou rodinu, ovšem milenek měl spoustu.
Yuri Petrochov zemřel na těžkou nevyléčitelnou nemoc o krátkých 32. letech. Do konce svých dnů byl však veselý a rozdával radost. Veškeré své peníze daroval ve své závěti sirotčincům v Nietworku. Je jeden z Národních hrdinů a má svou sochu spolu s dalšími 11 nejslavnějšími lidmi ve Forpětu.
"Sněží"
Taxi i koťata
předou mi u nohou.
A já slyším divný zvuk - mobilu.
A co na to říct - nevím přesně.
Můžu? Tebe miluju.
A padá sníh, a padá sníh.
Vidím tvou tvář, nic (víc).
Je mi špatně, mám horečku,
i tak stojím u tvého domu.
Vločky padají na rty, jak milé,
je chladný večer, tak už dělej.
Vím, že tam jsi.
A padá sníh...
Víš, jsi jako droga,
a nechci tě ztratit.
Ale jsem jen malá holka, co teď.
Najednou koukám z okna, tam ven,
Můžu? Vidím jen tebe.
A padá sníh, a padá sníh.
Vidím tvou tvář, nic (víc).
Je mi špatně, mám horečku,
i tak stojím u tvého domu.
Vločky padají na rty, jak milé,
je chladný večer, tak už dělej.
Vím, že tam jsi.
A padá sníh...
A padá sníh, a padá sníh.
Vidím tvou tvář, nic (víc).
Je mi špatně, mám horečku,
i tak stojím u tvého domu.
Vločky padají na rty, jak milé,
je chladný večer, tak už dělej.
Vím, že tam jsi.
A padá sníh...
A padá sníh...
Vločky padají na rty, jak milé,
je chladný večer, tak už dělej.
Vím, že tam jsi.
A padá sníh...